Většině z nás v nějakém momentě svého života snila o tom, že vymyslí něco, vynález, který by mohl změnit svět. Jenže pokaždé, když jste přišli s něčím neuvěřitelně chytrým, uvědomíte si, že to už dávno existuje? Zdá se Vám to povědomé?

Stále existují vynálezy, které zboří bariéru a změní životy lidí po celém světě. Tyto vynálezy, které mění svět, nejsou jen věci jako počítač, auto nebo vlak – o kterých, mimo jiné, často mluvíme, ale můžou to být i maličkosti, které používáme každý den, aniž bychom o nich tak přemýšleli. Stejně tak nepřemýšlíme o vynálezci, který za nimi stojí.
Podívejte se na 9 malých vynálezů, které jednoznačně ovlivnili a dál ovlivňují Váš každodenní život. A o tom, že přinesly jejich vynálezcům pěkný balík není pochyb. Dokonce tak velký, že jim za to patří velká zlatá medaile.
Bezpečnostní zápalky
Tenhle vynález nás vrací do roku 1844, a ačkoliv nám zápalky můžou přivodit obrázky amerických kovbojek a divokého západu, jejich příběh nás ve skutečnosti zavádí do švédských hor.
Dneska už nejspíš znáte jednoduše jako zápalky (nebo sirky) – slovo „bezpečností“ je vynecháno (paradoxně zápalky se staly mnohem bezpečnější během uplynulých let).
A kdo je tedy ten Švéd, který vynalezl zápalku? Jeho jméno je Gustav Pasch. Ale není to tak jednoduché. Tento Švéd na tom nevydělal tolik, kolik byste si mysleli, protože neměl dostatek vlastního kapitálu na to, aby zápalky vytvořil sám.
Místo toho vynález ukradli bratři Carl Frans a Johan Edvard Lundstrøm. A to znamená, že Gustav Pasch na tom nevydělal ani cent, zatímco bratři slízli smetanu, celou. Dneska se společnost jmenuje Swedish Match a je největším výrobcem zápalek na světě s ročním obratem větším jak 1 miliarda USD.
Gustav tak přišel o pořádný kus peněz. Ale vidíte sami, jestliže nemůžete vymyslet revoluční nápad sami, vždycky se můžete uchýlit k tom k čemu tihle bratři – krást, krást, krást.
Kuličkové pero BIC
Ach, tohle je zcela jistě to kuličkové pero, které všichni milujeme. Toto není vynález, který bereme za samozřejmost! A maďarský vynálezce, Lazslo Biro, si myslel to samé. Ve 40. letech 20. století bylo jemné ale prestižní plnící pero na vrcholu své popularity a Biro tak nemohl uskutečnit svůj nápad vytvořit levné jednorázové kuličkové pero. Tento vynález vyvolal u většiny Evropanů nadšení, ze kterého skákali dva metry do vzduchu!
Levné kuličkové pero udělo z Laszla Bira jednoho z nejbohatších mužů v Evropě. Po více jak století jeho existence, roční obrat této společnosti je více jak 1 miliarda USD.
Prodeje jednorázového kuličkového pera stoupají exponenciálně a v roce 2005 se prodalo přes 100 miliard kuličkových per!
Kam až se můžete dostat s kusem plastu a inkoustem!
Kancelářská sponka
Taková malá kancelářská sponka má obrovský potenciál: co ztrácí na své velikosti, dožene na své síle. Hravě si poradí se silným stohem papírů. Dnes už jen těžko najdete kancelář, která by ve své zásobě neměla sbírku kancelářských sponek. Přitom kancelářská sponka tu byla už mnohem dřív než naše moderní budovy. Její počátky sledujeme již koncem 19. století v Anglii.
Jaký splňovaly účel tehdy nám zůstává neznámé, ale jedna věc je jistá – s ročním ziskem přesahujícím 75 milionu USD musí kancelářské sponky umět něco výjimečného!
Balené kostky ledu
Žádná party se neobejde bez kostek ledu – první pravidlo v party příručce. Tvořítka na led jsou prostě nepraktická, pokud tedy nemáte obrovský mrazák, do kterého je můžete uložit v tom správném úhlu, bez přítomnosti zeleninových sáčků a sáčků s masem nebo jiných mražených potravin.
Řešení: sáček na kostky ledu.
Jeden by si myslel, že kořeny tohoto vynálezu najdeme v některé ze slunných středomořských zemích, kde jsou kostky ledu stejně tak důležité jako opalovací krém. Světe div se, abychom našli vynálezce musíme zamířit na sever. Dán, Erling Nielsen, má na svědomí vynález, jakým jsou kostky ledu, který objevil v roce 1976. První sáčky se prodaly v roce 1978 a pouze o 10 let později už nemohl být úspěch ignorován. V roce 1989 koupila práva na tento praktický sáček společnost Schur, která už toho prodala více jak 4 miliony.
Nejsme si stoprocentně jistí, kolik na těchto „ledových“ sáčcích Dán vydělal, ale čtyři nuly na šeku nejspíš nebudou stačit.
Aspirin
Malá pilulka s velkou silou. Garantujeme Vám, že o tomto typu léky jste už slyšeli – přestože dnes kalendář ukazuje 2020, tato chemická látka nebyla vyrobena později než 1853. Také se říká, že v momentě když Francouz Charles Gerhart objevil kyselinu acetylsalicylovou, neměl ponětí o tom, jak skvělý vynález měl před sebou – a tomu my věříme!
Teprve až v roce 1989 zjistila velká farmaceutická společnost Bayer, že látka zmírňuje bolest. Proto byl Aspirin jako takový objeven až po tolika letech, co nás Gerhart opustil.
Není pochyb o tom, že tato pilulka by byla přesně tím správným vynálezem, pokud by na tom chtěl člověk vydělat nějaké peníze – a zároveň bezbolestně!
M&M‘S
Ty drobné čokoládové knoflíky musí být jednou z nejlepších věcí na světě. Mimo toho si dokázaly vydělat i pěkný balík.
Drobní a barevní bandité jsou ve skutečnosti jedny z nejprodávanějších bonbónů. Pro společnosti, která je vyrábí – Mars Inc., znamenají velký úspěch.
A to je opravdu úspěch, když konkurenty jsou sladkosti jako Mars, Snickers, Twix a Milky Way.
Americký vynálezce Forrest Mars už není mezi námi, ale každé z jeho tří dětí má hodnotu kolem 14 miliard USD – stále jsou vlastníky společnosti, jejíž roční zisk činí 22 miliard USD.
Tetra Pak
Nejsme si úplně jistí, zda Vám název Tetra Pak něco říká. Nicméně, pokud jste někdy pili mléko z krabice, pak můžete poděkovat právě Tetra Paku.
Musíme se vydat ještě jednou do Švédska, abychom našli vynálezce. Švéd Erik Wallenberg dostal v roce 1944 úžasný nápad. Bohužel byl jen malým kolečkem ve velkém stroji – společnosti Åkerlund & Rausing, která později změnila svůj název na Tetra Laval.
Ve skutečnosti to tedy nebyl sám Erik Wallenberg, kdo vydělal několik miliard na výrobku, který dokáže uchovat mléko. Peníze přistály na účtu Rausingových.
Nedokážeme říct, zda mají Švédi v oblibě se nechat vyděsit nebo jsou jen záludní. Každopádně si všímáme vzor mezi modrými a žlutými Švédy.
Post-it poznámky
Pokud si teď právě čtete na svém pracovním počítači, může na Vás právě takový post-it lísteček zírat. Jedná se hlavně o pracovní počítače, kde tyto poznámky ve formě žlutých lístečků visí a způsobují, že se cítíme provinile za věci, které jsme ještě neudělali.
Post-it poznámky byly vytvořeny v roce 1974 a o více než cokoliv jiného se jednalo o náhodu. V podstatě se jednalo o záměr vytvořit superlepidlo. Namísto toho ale Arthur Fry a Spencer Silver objevili kousek lepícího papíru. Silver vymyslel lepidlo a Fry ho nanesl na kousek papíru – voilà, zrodil se post-it lísteček.
Nevíme s určitostí částku, kterou odnímatelná lepící poznámka/lísteček vydělal, ale společnost stojící za ním utrží ročně zisk ve výši 21 miliard USD. Ačkoli je také majitelem Scotch Tape (nejznámější lepící pásky) tak prozradila, že většina jejích příjmů pochází z malého kousku lepícího papíru.
Zní to snadně – něco, co se zdá být naprosto pošetilé může změnit život Vám i celému zbytku světa.
LEGO kostka
Věřte nebo ne, to nejlepší jsme si nechali na závěr.
Poslední vynález je doopravdy jedna z nejznámějších světových značek – a my tomu moc dobře rozumíme.
Kostka, která navždy změnila hraní – LEGO kostka. Plastová kostička, kterou lze spojovat a stavět tak velké hrady, lodě gigantických rozměrů a tak dále. LEGO je šestou nejznámější značkou na světě a před ní jsou už jen takoví velikáni jako Coca-Cola nebo Disney.
Dánská rodina, která za značkou stojí, má dnes mění ve výši kolem 7 miliard USD.
I když LEGO kostky vznikly už v 50. letech minulého století, rok od roku jsou víc a víc oblíbené. Nenajdete mnoho domácností, ve kterých se můžete cítit bezpečně bez bot – riziko, že stoupnete na kostičku je více než vysoké.
A je to! Představili jsme Vám 9 malých vynálezů, které jsou součástí Vašeho každodenního života víc, než si vůbec uvědomujete. Plus se jim povedlo vydělat slušnou sumu.
Našli jste inspiraci pro Váš nový vynález?

- od podmínek mikroúvěru až po splácení a řešení sporů;
- výběr nejoptimálnějších nabídek půjček;
- pomoc při získávání peněz s negativní úvěrovou historií.